Sídlo Zdravého věku v pověsti o Radoušovi
Zdravý věk sídlí v nejstarším ze statků v Radobyčicích, který má zajímavou historii, i když jde z větší části o pověst.
Radobyčice byly dříve samostatnou vesnicí nedaleko od Plzně, která je však "pohltila", a tak se staly její součástí. Leží nedaleko zříceniny hradu Radyně (na obrázku) a právě náš statek je s ním dle pověsti přímo spojený. Sama Radyně je historicky spjata s Karlem IV., za jehož vlády vznikla (někdy před rokem 1361) pod názvem Karlskrone (Karlova koruna) jako královský hrad. Tento název se však neujal a hrad nese po staletí název kopce, na němž byl postaven - Radyně.
Pověst, která se k hradu Radyně váže, je však mnohem temnější, a proto také zajímavější. Ta založení hradu posouvá už do roku 775, kdy Radouš, syn Hrozislava ze vsi Radouše, na popud svého otce musel rodnou ves opustit, a tak se usadil právě v tomto kraji, kde na kopci nechal pro sebe zbudovat hrad nesoucí název Radyně. Důvodem vyhnání Radouše z otcovského domu byl jeho zjev, když na hlavě nesl oslí uši, kančí tesáky a kozlí bradu.
Tento jeho vzhled pak byl důvodem k obrovské krutosti Radouše. Když si i přes své znetvoření našel ženu, která mu porodila dítě, nechal toto dítě i s matkou popravit, protože dítě zdědilo otcovu podobu. Toto se opakovalo několikrát, a tak Radouš vždy sprovodil ze světa matku i dítě. Za všechny tyto své hříchy měl pykat i po smrti, a proto se musel stát ochráncem staré Plzně a jeho obyvatel, kterou dle pověsti on sám založil jako město pod kopcem Radyně, tedy pod hradem, který za života obýval. Město (za Radoušovy éry stará Plzeň) se rozkládá přímo pod kopcem Radyně a v současnosti nese název Starý Plzenec.
Protože Radouš žil v neklidné době plné lapků a různých nebezpečných potulných živlů, neponechával svou bezpečnost náhodě. Ještě za svého života prý nechal z hradu vybudovat únikovou cestu, která vedla v podzemí a ústila právě ve statku, kde se nyní nachází Zdravý věk. V té době mělo jít o tvrz, která plnila pro tehdejší obyvatele Radyně nejenom funkci bezpečnostní díky chodbě, když ji přímo spojovala s hradem, ale i funkční a obchodní, když obyvatelům poskytovala nezbytné suroviny, například potraviny.
Za svého života byl Radouš vlivem svého znetvoření ukrutný vládce, po smrti však díky ochraně, kterou poskytoval obyvatelům v podhradí, získal vlídnější tvář.
Tolik tedy pověst.
O existenci pověstné chodby se leckdo zajímal a skutečně se zjistilo, že jakási chodba v podzemí existuje nebo existovala, ale při jejím bližším zkoumání vyšlo najevo, že je z velké části zasypána a je v ní natolik nedýchatelný vzduch, že není možné ji důkladně prověřit. Nebylo tedy nikdy prokázáno, že opravdu vedla až na hrad Radyně.
Pověst o Radoušovi přímo spojuje Radyni, Radouše samotného a koneckonců Radobyčice a náš statek a přisuzuje jim vznik o mnoho století dříve. Zdravý věk tak s pokorou věnuje této prastaré pověsti některé ze svých produktů, které můžete nalézt na našich stránkách.